Moje milá,

Mám velkou radost, že jste si udělala chvilku pro sebe a uvařila si třeba teplý čaj nebo jen hodila nožky nahoru. Teď se už ale pohodlně začtěte a nenechte se nikým rušit. Využijte této chvíle, která je jen a jen pro vás.

Určitě znáte kolem sebe ženy, které jsou krásné. Mají dokonalý make-up, upravené vlasy a drahé oblečení. Pak jsou ale také ženy, které vejdou do místnosti a je to okamžitě poznat. Cítíte, jako by kolem sebe rozzářily celý prostor. Jejich úsměv na tváři a lehkost, se kterou se pohybují, je něčím odlišná.

Obrovský rozdíl mezi těmito ženami je, že umí ovládat své myšlenky. Doslova si nenechají od svých myšlenek zkazit náladu nebo se nechat ovlivnit. Jsou totiž krásné a vyrovnané už ve své hlavě. Protože tam, vše začíná.

Mají pod kontrolou své negativní myšlenky. Mají odvahu být nedokonalé. Tyhle ženy mají ale ještě jedno takové tajemství. Naučily se zvládat svůj stud.

Často se možná stydíme nejen za svou nedokonalost, ale i své emoce, zranitelnost, náladovost nebo přecitlivělost. Stydíme se tančit, jíst, brečet, milovat se nebo si říkat o pomoc. Někdy se dokonce stydíme i za to, že se stydíme.

Odkud se ale stud vzal a proč s vámi zůstává, dokud si ho vnitřně nevyřešíte? Je tu proto, že se možná bojíte, že zklamete pocity ostatních. Obáváte se, co si o vás druzí pomyslí. Bojíte se, že vás nebudou mít rádi, když budete moc nebo naopak málo…

Být přijatá skupinou je totiž jedna z našich nejzákladnějších potřeb. A jelikož byla většina dětí vychovávána způsobem cukru a biče, nutnost zavděčit se a přizpůsobit se obrazu druhých je v nás silně zakořeněná. Proto je pro vás tak náročné být „nedokonalá“, být taková, jaká doopravdy jste.

Kdo je ale v určování dokonalosti soudcem? Časopisy? Partner? Kamarádka? Rodič? Ne. Jste to vy sama. Abyste cítila přijetí okolím, musíte se nejdříve přijmout vy sama. Nejen se všemi svými dary a oblíbenými dovednostmi. Ale také se svými neduhy, strachy, bolestivými vzpomínkami a rádoby nedokonalostmi vašeho těla.

Právě proto nejsou krásné ženy krásné jen navenek. Cítí lásku k sobě samotné.

Není to snadná cesta, ale krůček po krůčku po ní můžete kráčet i vy. O práci s myšlenkami napíši zase příště, ale pojďme dnes udělat ten první krůček a vaši ženskost trošku rozvířit.

Začněte tím, že si sepíšete celý seznam činností nebo věcí, u kterých se cítíte žensky a sebejistě. Zkuste nešetřit a rozepsat se. Zamyslete se, co je to u vás? Co ve vás probouzí ženskost?

Je to červená rtěnka, rozevlátá sukně, krajkované spodní prádlo, svůdná vůně, tanec, hudba, vítr ve vlasech, klobouk nebo nalakované nehty? Vneste díky probuzené ženskosti více radosti do svého života tím, že začnete tyhle maličkosti zařazovat do svého běžného dne.

Zkuste si nalíčit rtěnku, i když jdete jen na nákup. Vezměte si na sebe sukni, i když víte, že budete celý den doma. Oblečte se do příjemných materiálů jako je kašmír, hedvábí nebo bambus. Vezměte si na sebe hezké spodní prádlo, i když víte, že dnes ho uvidíte na sobě jen vy. Kupte milý dárek, který pak darujete sama sobě.

Dovolte si dělat přešlapy, než najdete to své pravé. Pokud vám první odstín červené rtěnky nebude slušet, nevzdávejte to s rtěnkami obecně. Pokud vás nebude bavit tanec, tak to neznamená, že vás nechytí za srdce třeba jóga. Naslouchejte sama sobě. Ten den přijde. Hledejte se.

Věřte mi, že jednou přejde ten pocit, že děláte divné věci. A najednou vám v tom bude dobře. Pravděpodobně budete párkrát zkoušet věci, které nezafungují, ale každý krok je obrovský pokrok. Vaše tělo je skvělým nástrojem pro projevení vaší jedinečnosti, tak toho využijte.

Každá z vás bude mít jinou startovací čáru, a tak své krůčky hlavně porovnávejte jen sama se sebou. A víte, jak se to říká? Že cesta, je cíl. A tak se neberte tolik vážně a pojďte si tu cestu pořádně užít.

S láskou, Míša